Situaci, která se týká směnáren v Praze, jistě znáte. Se zkušeností směnárenských nekalých provozů se již potýkal ne jeden cizinec. Existuje fůra dokumentů, které ukazují, a dokonce zachycují podvody směnárníků v přímých přenosech. Jak je tedy možné, že se s tím nic nedělá? Jak je možné, že Centrální banka toleruje takové podvody?
Odpověď je, že netoleruje. Jen je náš zákon na směnárníky krátký. Jeden příklad za všechny se udál před necelým půl rokem. Česká národní banka si posvítila na všechny směnárny, které neobchodují v souladu s pravidly ČNB. Došlo k udělení milionových pokut pobočkám, které záměrně pokřivují kurzy či vydávají neplatné bankovky. Jedním z dalších fíglů je vyplácení kurzu, který je uveden na informační tabuli, ale pouze těm, kdo smění nad 1700 EUR. V případě, že směňujete méně, dostanete za jedno euro 16 Kč.
Co se tedy děje se směnárnami, které jsou pokutované a provozují dál? Je to jednoduché. Banka dá pokutu firmě, které provozuje směnárnu, ale den na to, směnárnu přebírá jiná firma, která licenci má a může provozovat vesele dál. Navíc v pokutované firmě, jako je na příklad Pemex change figuruje pouze jeden zaměstnanec. Tento zaměstnanec je ukrajinské národnosti a ve chvíli, kdy firma dostává pokutu a licence je jí odebrána, již tento zaměstnanec v zemi není. A zkuste vymáhat pokuty po někom, kdo je již na Ukrajině.
Dalo by se říct, že kámen úrazu jsou právě licence. K získání licence totiž nepotřebujete ani depozit, či odborné vzdělání. Dokonce nemusíte být ani českým občanem. Musíte vyplnit dlouhý dotazník o důvěryhodnosti, a povolení získáte během několika týdnů.
Jestliže jsou banky na takové podvodníky krátké, rozhodl se bojovat Magistrát hlavního města. Vypovídá takovým firmám nájemní smlouvy. Ovšem soukromé prostory ovlivnit nedokáže. Prozatím to tedy vypadá na boj s větrnými mlýny.
.jpg){kind=small}
