Situaci, která se týká směnáren v Praze, jistě znáte. Se zkušeností směnárenských nekalých provozů se již potýkal ne jeden cizinec. Existuje fůra dokumentů, které ukazují, a dokonce zachycují podvody směnárníků v přímých přenosech. Jak je tedy možné, že se s tím nic nedělá? Jak je možné, že Centrální banka toleruje takové podvody?
Odpověď je, že netoleruje. Jen je náš zákon na směnárníky krátký. Jeden příklad za všechny se udál před necelým půl rokem. Česká národní banka si posvítila na všechny směnárny, které neobchodují v souladu s pravidly ČNB. Došlo k udělení milionových pokut pobočkám, které záměrně pokřivují kurzy či vydávají neplatné bankovky. Jedním z dalších fíglů je vyplácení kurzu, který je uveden na informační tabuli, ale pouze těm, kdo smění nad 1700 EUR. V případě, že směňujete méně, dostanete za jedno euro 16 Kč.
Co se tedy děje se směnárnami, které jsou pokutované a provozují dál? Je to jednoduché. Banka dá pokutu firmě, které provozuje směnárnu, ale den na to, směnárnu přebírá jiná firma, která licenci má a může provozovat vesele dál. Navíc v pokutované firmě, jako je na příklad Pemex change figuruje pouze jeden zaměstnanec. Tento zaměstnanec je ukrajinské národnosti a ve chvíli, kdy firma dostává pokutu a licence je jí odebrána, již tento zaměstnanec v zemi není. A zkuste vymáhat pokuty po někom, kdo je již na Ukrajině.
Dalo by se říct, že kámen úrazu jsou právě licence. K získání licence totiž nepotřebujete ani depozit, či odborné vzdělání. Dokonce nemusíte být ani českým občanem. Musíte vyplnit dlouhý dotazník o důvěryhodnosti, a povolení získáte během několika týdnů.
Jestliže jsou banky na takové podvodníky krátké, rozhodl se bojovat Magistrát hlavního města. Vypovídá takovým firmám nájemní smlouvy. Ovšem soukromé prostory ovlivnit nedokáže. Prozatím to tedy vypadá na boj s větrnými mlýny.

Účetní výkazy jsou finálním výstupem z účetnictví. Ti, kteří tyto údaje využívají, potřebují vědět, jak výkazy číst, tj. o čem určitá částka vypovídá, jaká omezení a úskalí má její vypovídací schopnost a za jakých okolností by mohl mít signál, který daná částka vysílá, odlišný význam.
Mezi důležité výkazy patří rozvaha, výkaz zisku a ztráty (tzv. výsledovka) a výkaz o peněžních tocích (cash flow). Rozvaha podává informace důležité pro posouzení finanční pozice podniku, výsledovka podává informace o výkonnosti podniku. Výkaz o peněžních tocích podává informace o schopnosti podniku vytvářet peněžní prostředky, zajistit jimi likviditu, a o schopnosti případné volné zdroje vhodně investovat.

Účetní pravidla představují předem přijaté zásady a postupy, jejichž znalost je podmínkou porozumění výkazům. V této oblasti jsou mezi jednotlivými zeměmi největší rozdíly. Mezinárodně uznávané předpisy (standardy) jsou založeny na množině těchto pravidel, které vyhovují potřebám světového kapitálového trhu.
Účetní výkazy potřebují ke své činnosti několik uživatelů. Manažeři je využívají pro finanční řízení podniku. Analýza dat z výkazů jim umožní zpracovat optimální podnikatelský záměr, správně získávat finanční zdroje, zajišťovat optimální majetkovou strukturu včetně jejího financování, rozhodovat o alokaci volných peněžních prostředků atd. Zaměstnance zajímá jistota zaměstnání a mzdové a sociální. Investoři se chtějí ujistit, že své peníze vložili do vhodného podniku, který je dobře řízen. Zajímá je stabilita i možnosti rozvoje a disponibilní zisk pro možné vyplácení dividend. Potenciální investoři zvažují možnost umístění svých disponibilních prostředků do podniku. Obchodní partneři sledují schopnost hradit splatné závazky a dlouhodobou stabilitu. Zákazníci, zejména při dlouhodobých kontraktech, se potřebují ujistit, že dodavatelský podnik bude schopen dostát svým závazkům.

Banky a jiní věřitelé sledují finanční situaci, aby mohli rozhodovat, zda podniku poskytnou úvěr. Ověřují, zda podnik může nabídnout odpovídající záruky a zda bude schopen splácet za stanovených podmínek. Stát a jeho orgány na základě výkazů sestavují statistiky, kontrolují plnění daňových povinností apod. Konkurence se zajímá o finanční informace srovnatelné s jejich vlastními hospodářskými výsledky. Veřejnost se zajímá o zveřejněné finanční informace podniků, které jsou kótovány na burze a s jejichž akciemi se často obchoduje.